Čím menší zavazadlo si na cestu připravím, tím méně zbytečností se do něj vejde. Podstatným parametrem při jeho výběru je hmotnost – čím lehčí, tím lépe. Během chození po horách je důležité také pohodlí – lehký batoh, který nesedí dobře na zádech, natropí více potíží, než ten pohodlný s několika gramy navíc. Po výběru zavazadla zbývá ještě otázka, jak všecky věci efektivně sbalit.

I v zimních podmínkách lze cestovat nalehko.

Při výběru je dobré zvážit několik základních parametrů:

1. Objem – kolik věcí budete na trek potřebovat? Hodláte-li spát venku, hodí se batoh s větším objemem než v případě, že přespáváte na chatách. Stejně tak budete potřebovat větší batoh, chystáte-li se na trek do zimních podmínek nebo do odlehlých oblastí, kam bude třeba nakoupit zásoby jídla na hodně dní. Na výlety do teplých krajin s dobrou infrastrukturou stačí malé zavazadlo. Potřebujete batoh kabinových rozměrů?

2. Hmotnost – je zbytečné tahat na zádech dvou a půl kilogramový batoh, když mnozí výrobci dnes nabízejí batohy o hmotnosti nižší než jedno kilo. Zbytečně těžké batohy nestojí za to s sebou vláčet. Ale pozor, hmotnost není nadevše – nejlehčí batoh není nutně ten nejlepší.

3. Pohodlí – vždycky se vyplatí před nákupem vyzkoušet, jak dobře vám batoh na zádech sedí. Nebojte se požádat prodejce, aby vám do batohu přidal nějakou zátěž (zkoušet prázdný nemá význam). Většina batohů se vyrábí ve více velikostech a některé v pánském i dámském provedení. Každému sedí jiný typ zádového systému. Takže zkoušejte!

4. Dispozice kapes a úchytů – budete mít kam připevnit pěnovou karimatku, kam uložit stan? Je třeba zvážit, zda rozložení kapes a úchytů na batohu vyhovuje vašim potřebám. Vždycky se vyplatí mít po ruce nějaké kapsy na zip (třeba na bederním popruhu) a nějaké prostorné snadno přístupné kapsy (třeba velká síťovaná se hodí na usušení navlhlého oblečení nebo na cokoli, co potřebujete mít rychle po ruce, např. nepromokavou bundu). Výhodou jsou skryté kapsy, kam lze schovat cennosti nebo doklady, a popruhy, jimiž lze komprimovat objem nebo za ně připevnit výstroj (trekové hole, karimatka…).

5. Odolnost – je vámi vybraný batoh vyroben z kvalitních, dostatečně odolných materiálů? Jestliže vyrážíte do skal nebo těžko prostupného terénu, potřebujete odolnější výbavu než například poutníci putující do Santiaga de Compostela po upravených a prošlapaných cestách.

6. Zkušenosti – nechte si poradit od zkušenějších, přečtěte si recenze, ale nečerpejte pouze z jednoho zdroje.

Na treku se může stát, že rychle zhubnete, proto je dobré mít v délce bederního popruhu dostatečnou rezervu.

JAK EFEKTIVNĚ ROZLOŽIT VÁHU V BATOHU.

Aby se vám batoh pohodlně nesl, není ani tak důležitý zádový systém, jako způsob, kterým v něm rozložíte váhu. Pro různé aktivity se hodí různé vyvážení, protože například při horolezení se s batohem pohybujete nejen ve vertikální poloze, ale i v horizontální. My se ale zaměříme na treky.

Aby se batoh za chůze nesl pohodlně, mělo by být jeho těžiště vysoko nad těžištěm těla, proto do spodní části umisťujeme lehké věci (např. spacák), a ty nejtěžší věci do horní části hlavní komory, co nejblíže k zádům (např. hydrovak s vodou). Důležité je také vyvážení zprava i zleva, abyste v obtížnějším terénu dobře udrželi rovnováhu.

Ideání rozložení váhy v trekovém batohu.

JAK SI SPRÁVNĚ DOTÁHNOUT POPRUHY.

Pohodlnému rozložení váhy napomáhají i popruhy. Špatné dotažení a bolest zad jdou ruku v ruce. Ideální postup je:

1) Povolte ramenní popruhy a bederní pás, případně balanční dotahy, pokud je váš batoh má.

2) Nasaďte batoh na záda.

3) Zapněte si bederní popruh a dotáhněte. Bederní pás se nedotahuje ve výšce pasu, kde stlačuje břicho, ale v oblasti boků (přes pánevní kosti). Bederní popruh pomáhá rozložit hmotnost batohu po celé délce zad a ulevuje tak ramenům.

4) Dotáhněte ramenní popruhy.

5) Pokud chcete použít hrudní popruh, nastavte si jeho výšku tak, jak vám vyhovuje, nemačkejte si zbytečně poprsí tam, kde vás to tlačí (většina batohů umožňuje hrudní popruh posouvat nahoru nebo dolů).

6) Dotáhněte balanční popruhy. Pomohou vám přitáhnout náklad co nejblíže k zádům, což oceníte zejména při chůzi do kopce a v náročnějším terénu, kdy je důležitá stabilita. Naopak jejich povolením záda trochu provětráte, a vzdálením batohu od zad se půjde lépe z kopce.

V různém terénu zkoušejte, jaké nastavení vám nejlépe vyhovuje. Brzy si celý proces zautomatizujete.

MOJE BATOHY

Při výběru batohu na svůj první dálkový trek jsem udělala zásadní chybu a musela jsem během cesty nový batoh poslat domů, výměnou za svůj starý. Zaprvé jsem rychle zhubla a bederní popruh již nebylo možné pevně utáhnout, takže většina váhy spočívala na ramenou, což je nepohodlné. Druhým problémem byl malý objem – řídila jsem se pravidlem „malý batoh, málo zbytečností“, nicméně po nakoupení zásob potravin na týden a déle byl tak přeplněn, že začal povolovat ve švech. Je proto dobré nezapomínat na to, že u bederního popruhu byste měli mít rezervu, protože na treku můžete výrazně zhubnout. Rezerva by měla být i v objemu batohu, aby se tam vešlo dostatek jídla a vody. V současnosti dávám nejčastěji přednost batohu o objemu 40 l, protože tam se mi pohodlně vejde výbava (jaro – podzim) i zásoby na dva týdny.

Tempest i Talon mají kapsu na hydrovak ukrytou v zádovém systému.

Na další půlroční cestu jsem tedy vybírala batoh s větším objemem a s pohodlným zádovým systémem. Rozhodla jsem se pro Osprey Tempest 40 (pánská verze batohu Talon 44). Tento batoh sice nepatří mezi ty nejlehčí, ale zádový systém je velmi pohodlný a svým uspořádáním kapes a úchytů mi batoh skvěle vyhovuje. Koneckonců 1010 g není na batoh pro expedici extra vysoká hmotnost, zvláště když se pohodlně nosí. Od většiny ostatních batohů se liší zejména kapsou na hydrovak, která není umístěna klasicky v hlavní komoře, nýbrž za zádovým systémem – takže při doplňování vody není třeba celý batoh otvírat. Zvykla jsem si hodně využívat spodní vstup do batohu, výhodou je, že člověk nemusí vytahovat věci z horní části batohu, potřebuje-li něco, co je na dně. Celkově je to hodně univerzální batoh a ráda jej používám na různé výlety dodnes.

Gorilla 40 mi dobře sloužila na treku přes Kavkaz od Černého moře ke Kaspickému.

Na třetím dálkovém treku jsem testovala batoh Gossamer Gear Gorilla 40, obecně oblíbený zejména pro dálkové treky jako PCT (Pacific Creast Trail). Nedisponuje kapsou na spodní straně víka ani spodním vstupem do hlavní komory jako Osprey Tempest, za to je o 400 g lehčí (v mém případě velikost S). Vynikající jsou objemné vnější kapsy a měkké polstrování na bederním pásu a ramenních popruzích. Od většiny batohů se liší vyjímatelnou minikarimatkou v zádovém systému. Na tuhle vychytávku si člověk rychle zvykne – minikarimatku lze snadno vyjmout a používat jako sedátko (hodí se zvláště za chladného nebo vlhkého počasí). Lze ji také používat pod nohy nebo pod hlavu při bivakování, takže jsem si zkrátila karimatku Therm-a-Rest Z-Lite, na které běžně spím, a ušetřila tím něco na hmotnosti. Původní minikarimatka mi ale nevyhovovala, protože měla tendenci se po delším nošení shrnout, a tak jsem ji nahradila výztuhou stejné značky, kterou dál používám stejným způsobem, a navíc je prodyšnější, což je příjemnější zejména v létě. Mým kamarádům se originální minikarimatka v zádech neshrnuje, a tak tenhle problém dávám za vinu své nízké postavě. Komu by nestačily dvě objemné kapsy na zip na bederním pásu, může si k batohu dokoupit ještě kapsu připevnitelnou na popruh Gossamer Gear Shoulder Strap Pocket. Já jsem si pořídila přídavnou kapsu na jídlo Gossamer Gear Feedbag, protože za chůze ráda uzobávám sušené ovoce, bonbóny apod. a vadilo mi, že mám od toho upatlanou kapsu na bederáku. Nicméně jsem zjistila, že se ideálně hodí taky jako obal na náhradní objektiv.

Oba batohy, Tempest i Gorillu, jsem po půlročním testování v horách vyhodnotila jako špičkové a pohodlné batohy. Batohy od Gossamer Gear (Gorilla, Mariposa, Kumo…) se vyrábí ve více zádových velikostech, stejně tak pánská verze Tempestu (Talon 44). Tempest považuji za univerzálnější a odolnější, pokud nejste vysloveně ultralightista a máte v plánu nosit batoh těžší než 16 kg (doporučená maximální hmotnost pro Gorillu). Na druhou stranu, Gorilla má jen jednu síťovanou kapsu (Tempest jich má pět) a ostatní jsou vyrobeny z materiálu odolnějšího vůči oděru (například kapsu na bederním pásu u Tempestu jsem si zničila častým nošením klíčů v ní). Gorilla je koncipována pro ultralightisty a zvláště na dlouhé treky, výhodou je vychytané příslušenství, které Gossamer Gear nabízí, nižší hmotnost a velmi měkké polstrování.

S batohem Kumo v plné výbavě a týdenními zásobami u alpského jezera Oberer Rotgüldensee.

Pokud se vám líbí Gorilla 40, ale dali byste přednost ještě lehčímu batohu, můžu doporučit Gossamer Gear Kumo 36 l. Doporučená zátěž tohoto batohu je 9 kg, takže bude vhodnější spíš na treky, kde nemusíte nosit zásoby jídla na mnoho dní. Já si do něj na letní trek sbalím pohodlně, kromě výbavy, také jídlo na týden (je to samozřejmě individuální). Testovala jsem jej na devatenáctidenním treku Alpami z Vídně do Mallnitzu.

Mariposa zaujala i polární lišku na islandském poloostrově Hornstradir.

Pokud naopak potřebujete větší batoh, poslouží dobře Gossamer Gear Mariposa 60. Měla jsem ji s sebou během půl roku na Islandu, a používám ji zejména, když vyrážím někam, kde chci na čas žít a pracovat, zároveň ale chci také vyrážet na treky. Takže se mi do něj vejde kromě výbavy také počítač, společenské oblečení, dárky apod.

PYTLÍKOVÁNÍ A OCHRANA VĚCÍ PŘED DEŠTĚM

Věci v batohu je vhodné rozmístit do nepromokavých pytlíků a rozdělit je podle způsobu použití jednotlivých věcí (pro snazší orientaci v batohu). Nejraději mám velkou nepromokavou vložku, která vyplní většinu objemu batohu. Může být průhledná lehčí z igelitu nebo trvanlivější s uzávěrem jako u lodních pytlů. Do ní si dávám všechno, na čem mi záleží, aby zůstalo v suchu – zejména spacák, náhradní oblečení a elektroniku. Spacák dávám na dno rozbalený, takže vyplní volné prostory mezi ostatními věcmi. Kompresní obal na spacák zpravidla nepoužívám, dlouhodobá komprese neprospívá trvanlivosti náplně spacáku (včetně syntetické). Hygienické potřeby mám zvlášť v uzavíratelném sáčku. Ostatní věci jako jídlo, oblečení nebo elektroniku ukládám do síťovaných pytlíků. Trochu těžší alternativou pro sbalení oblečení je kompresní organizér, který nejen stlačí jeho objem a chrání ho před vlhkem, ale může posloužit také jako polštář.

Pokud nechci použít velkou nepromokavou vložku (např. proto, že mám batoh s horním i dolním plněním nebo proto, že si beru jen malé zavazadlo), roztřídím si věci do menších nepromokavých vaků.

Mobilní telefon a pas, případně další cenné doklady, si ukládám do vodotěsného sáčku Aloksak s dvojitým uzávěrem. Výhoda Aloksaků je, že nebrání ovládání dotykových dispejů ani vás neomezují, pokud za deště chcete telefonem v sáčku vést hovor.

Používám také ultralehkou pláštěnku na batoh, která zakrývá batoh i s výstrojí, kterou mívám připnutou na vnější straně batohu (např. karimatka). Samotná pláštěnka bez nepromokavého vaku uvnitř batohu ale není dostatečně spolehlivá, pokud se dostanete do pořádných plískanic. I ona časem propustí vlhkost dovnitř batohu, navíc se může stát, že odkryjete část batohu třeba tím, že zavadíte o skálu nebo se vlhkost dostane dovnitř tak, že batoh nedopatřením postavíte na mokrý povrch. V rumunských horách Bucegi mi extrémně silný vítr pláštěnku strhnul a vzápětí zmizela v mlze někde ve srázu (od té doby ji za silného větru pro jistotu přivazuji k poutku na batohu).

Dvojitá ochrana věcí před deštěm v podobě pláštěnky a nepromokavých vaků se může zdát přehnaná, ale každý zkušený horal ví, jak je důležité udržet své věci v suchu, zejména za chladného počasí. Na úkor toho, že vnějšek batohu zmokne, věci uvnitř odolají mokru lépe v nepromokavém vaku, než kdybyste měli jen pláštěnku.

Seznamy vybavení na dálkové i krátké treky najdete v sekci GEAR LIST.

4 komentáře

  1. Dobrý den,
    zajímalo by mě, jak vypadají „zásoby na 2 týdny“.

    Neumím si totiž představit, že věci, které jsem např. já snědl za poslední 2 týdny, by někdo zvládl narvat do jakéhokoli batohu :-O

    Jinak děkuji za super blog a mnoho užitečných informací 🙂

    1. Dobrý den, Michale,
      asi bych taky měla problém nacpat do batohu všechno jídlo, které jsem za poslední dva týdny snědla. Avšak, když si balím jídlo na trek, dělám to tak, jak popisuju v článku – jídlo mám dehydrované (vydatná snídaně cca 140 g, večeře 100-200 g + svačiny přes den jsou taky suchá strava jako ořechy, semínka, sušené ovoce, tyčinky, čokoláda…). Vychází to kolem 500 g na den, když se rozmazluju. Takže mám třeba 5 kg outdoorového vybavení a k tomu max. 7 kg jídla na dva týdny. Nejdéle jsem si takto sbalila jídlo na Kavkaze na 3 týdny, to už byl docela mazec, ale taky se mi to vešlo se vším všudy do 40 L batohu. Pak taky hodně koukám, co se dá sníst po cestě, například si někdy večeře nastavuju houbami, a když sním třeba půl kila ostružin ke svačině, dá to energie docela dost. Díky za váš dotaz 🙂

  2. Děkuji za poučné informace,jste super holka😀
    Já Vás v70sati doslova „žeru“😁
    Přeji mnoho úspěchů a pevné zdraví, ať se ti dobře šlape 🚶⛺

vaše komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..